Minulou neděli jsme se sešli k prvnímu kolu krajského přeboru. Jako správný kapitán jsem nechal operativu (tzv. nádeničinu) jako chystání šachovnic a ostatních podružností na Richardovi a soustředil se na snídani a výkon funkce. Náležitě posilněn jsem zodpovědně dorazil ještě před desátou, za což mi patří dík a uznání za projevenou kapitánskou zodpovědnost. Příchod v 9:50 bych se ve svém případě neostýchal označit za státnický akt. Ale dost už bylo objektivního hodnocení a pojďme se pustit do šachových vod, kde se bude jednat o čirou abstrakci a emoce.
Continue reading „Rychlé zhodnocení prvního kola krajského přeboru“Shrnutí sezony 2016/2017
Je třeba předeslat, že jsem počítal při psaní s tím, že je jisté naše udržení v druhé lize. Protože však ostatní zápasy dopadly v náš neprospěch, naše udržení se odkládá až do posledního kola. Tato skutečnost mě však nijak nemotivuje k tomu, abych následující řádky předělal, prostě si tam domyslete skutečné hodnoty a neotravujte se zbytečnostmi. Pokud jsem cokoliv zakřikl, dávám od toho ruce pryč. Upozorňuji, že informace obsažené v článku mohu kdykoliv popřít. Continue reading „Shrnutí sezony 2016/2017“
Šachová neděle v Porubě a celkové zhodnocení sezony
Zápas začal jako mnohé jiné. A taky jako mnohé jiné skončil, ale popořadě. Mým příchodem v 9:05 se nebudeme zabývat a raději přejdeme rovnou k věci. Continue reading „Šachová neděle v Porubě a celkové zhodnocení sezony“
KP: 1.kolo Jeníkovy postřehy
Dne 11.10. 2015 v 9 hodin započala nová šachová sezona. První páni na holení přijeli do naší „útulné“ klubovny ze Šenova. O předzápasovém zahajovacím ceremoniálu nemohu povědět nic, takže doufám, že hymna byla slušně zazpívaná a raut stál za to. Důvodem mého pozdního příchodu byly tentokrát rodinné důvody (mamka se zdržela v obchodě, protože paní Paličková dělala větší nákup). Už kdysi jsem psal o svém sebeobětování pro tým, a tak nepřekvapí, že i tentokráte jsem se odbyl rohlíkem s máslem, ačkoliv jsem mohl mít rohlík připečený na pánvi. Přesto, že jsem tuto rodinnou krizi překonal s velkým sebezapřením, nikdo z mých spoluhráčů výše uvedenou skutečnost neocenil a ještě se na mě při příchodu mračili. Pravda, asi jsem nemusel tak třískat dveřmi a svlíkat se, otíraje své svršky do všech okolostojících, ale místa bylo málo a měli se uhnout. Se zanedbatelným dvacetiminutovým zpožděním jsem tedy započal své dílo. Continue reading „KP: 1.kolo Jeníkovy postřehy“